Sophie Morgensternová, studentka 2. ročníku oboru Aplikované fotografie na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se v rámci výměnného pobytu ve spolupráci s uměleckou fakultou Helwan University v Káhiře zúčastnila dvoutýdenního rezidenčního pobytu, který zprostředkovalo České centrum Káhira. Podobně jako egyptská studentka Maryam Hamdi, která naopak dříve navštívila UJEP v Ústí nad Labem, představila Sophie egyptským studentům své portfolio a měla příležitost nahlédnout do zdejšího univerzitního prostředí.
Fotografické portfolio Sophie mimo komerční díla zahrnuje I práce realizované pod vedením pedagogů FUD UJEP. Autorka se soustředí především na ztvárnění okamžiků všednodennosti, její perspektivy na svět i aktuální globální otázky. Příkladem je dvouměsíční observace Sophiina sdíleného jídelního stolu se spolubydlící a jeho proměn jako příklad prolínání osobních zón ve sdíleném bytě.
Práce 1 – část kolekce The Real Housewifes of Ústí nad Labem
Součástí Sophiina programu byla I účast na veřejné debatě Art Talk: Foto-synthesis, která byla zahajovací událostí festivalu SABBART spojujícího umění s problematikou ochrany životního prostředí. Do programu festivalu, který zaštiťuje EUNIC Egypt, se České centrum Káhira zapojilo třetí rok v řadě. Za účasti další mladé tvůrkyně, Maryam Hamdy, mělo publikum příležitost seznámit se s autorčinou dosavadní tvorbou včetně jejího aktuálního semestrálního projektu.
Art Talk: Foto-synthesis, Sophie (vlevo), moderátorka Lia Horvátová (uprostřed) a Maryam Hamdi (vpravo); © Amr Youssef Mahdy
Jeho ústřední tématikou je vztah mezi lidmi, lokální florou a krajinou. Sophie a její kolegyně Anna Benešová se rozhodly pro vizuální zpracování laboratorního procesu umísťování ohrožených druhů rostlin zpět do přírody. Skrze fotografie modelu smyšlené rostliny vytisknutého na 3D tiskárně a jeho instalace do přírody cílí na zpřístupnění vědeckého procesu širšímu publiku.
A jaké dojmy si mladá autorka z Káhiry odváží?
Jak vnímáš zdejší univerzitní prostředí? Bylo něco co tě na zdejší univerzitě překvapilo?
Přišlo mi to tam hodně jako “art school”. Všude je hodně umění a lidi pracují venku, vevnitř. V každém koutě něco tvoří. Oproti Ústí mi taky bylo hned jasné, že zdejší univerzita má enormní kapacitu. Zjistila jsem od studentů, že v nižších ročnících učí až třeba 200 lidí najednou. To mě překvapilo. Všude byl pohyb. Bylo to hrozně nahuštěný. Na to z Ústí vůbec nejsem zvyklá.
Jak zdejší publikum přijalo tvou tvorbu? Dostalo se ti nějakých zajímavých reakcí?
Všechny reakce byly vlastně hrozně pozitivní. Myslím, že v Česku, I když se lidem něco líbí, tak si to mnohdy nechají pro sebe. Tady to tak není. Hodně mě chválili. Na to nejsem z Česka úplně zvyklá.
Jaká je nejintezivnější vzpomínka, kterou si z Káhiry odvážíš?
Procházela jsem se jednou ulicí s trhy v koptské Káhiře. Byl to trh s masem. Z každý strany na mě někdo mluvil. Někdo mával. Měla jsem potřebu se aspoň usmívat a alespoň minimálně interagovat. S každým to ale nešlo. Připadala jsem si jako turistka-celebrita. Byl to hrozně zvláštní pocit být pro nic centrem pozornosti. Pak tam najednou byla velká zeď a za ní jako by se otevřel úplně jiný svět s novými moderními budovami. Tenhle kontrast dvou světů rozdělených zdí pro mě byl hodně intenzivní.
Bylo tu pro tebe něco zdrojem nové inspirace pro budoucí projekty?
Cítím potřebu pro větší drzost. Větší drzost což se týče focení. Troufla jsem si tu mnohem víc, než předtím. Je to otázka hranic. Hlavně ve street photography, když chci dobrou fotku, musím překročit hranice těch, co fotím. Není to vždy vhodné, ale je to o citu. O rychlosti. O tom co si v daný moment můžu dovolit. To jsem si tu uvědomila.
Partneři rezidenčního pobytu
České centrum Káhira
Velvyslanectví České republiky v Káhiře
Faculty of Fine Arts, Helwan University
Ateliér Aplikované fotografie, Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
